Jak žít v radosti, lásce a poznání sebe sama

08.06.2020

Pan AMARJIT SINGH MODI pochází z indického Kašmíru. Čte lidem z ruky, učí meditaci, léčí a píše knihy o lásce. Již v dětství se začal zajímat o to, jakým způsobem lidi učit, jak jim předávat moudrost a inspirovat je k tomu, aby objevili sami sebe a byli šťastni. Sám sebe označuje za "konzultanta štěstí a lásky". V roce 1971 se z Indie přestěhoval do New Yorku, kde žije stále. Do dnešních dnů přečetl přes šedesát tisíc dlaní ve 193 zemích po celém světě. Od roku 2004 jezdí každý rok i do Čech. Čte lidem z ruky jejich potenciál a na seminářích učí, jak milovat sebe sama. Co to znamená a jak toho dosáhnout, o to se s vámi chci podělit.

Dozvěděla jsem se, že bude pan Singh opět v Praze a ihned jsem se přihlásila na čtení z ruky i na jeho seminář Jak žít v radosti, lásce a poznání sama sebe.

Sešli jsme se nejdříve ve třech na čtení z ruky. Moje angličtina není příliš dobrá, a tak jsem požádala o tlumočení Moniku Pavlíkovou. Je to žena, která doprovází pana Singha na jeho cestách tady v ČR už deset let. Ona sama se věnuje zdravému životnímu stylu, osobnímu rozvoji, léčení Théta i květovým esencím, jež sama připravuje podle australských Bush flower essences z českých bylin. Kromě toho vyučuje na vysoké škole Palestra angličtinu, Beauty a Natural wellness a Leadership (příprava úspěšných vedoucích pracovníků). Vlastní čtení z ruky trvalo zhruba půl hodiny a dozvěděla jsem se o svých silných i slabých stránkách, slyšela jsem, co rozvíjet, na co si dát pozor, jak pěstovat svoje dary, ale i něco z osobního života a své budoucnosti. Je už jen na mně, jak naložím se získanými informacemi. Jen já totiž mám zodpovědnost za svůj život. Singh učí, jak milovat sama sebe, tak abychom byli šťastní, úspěšní a mohli lásku rozdávat druhým, a o to se snažím i já. Palm reader, ten, který čte z dlaní, jak pana Singha nazývají, je laskavý, vtipný vypravěč, a tak jsem se těšila na následující seminář.

Poznejte to, k čemu jste předurčeni, a žijte v radosti...

V komorním prostředí v poměrně malém počtu lidí se panu Singhovi hned od začátku podařilo navodit příjemnou atmosféru a získal si všechny svou otevřeností a charismatem. Řekl, že nám ukáže ověřenou cestu, jak poznat sebe sama a naučit se mít se rád. Začal tím, že je dobré denně aspoň 20 minut meditovat, zklidnit se a naslouchat sám sobě. Nabídl, že nám ukáže, jak na to. Vyzval nás, abychom se pohodlně usadili, zavřeli oči a chvíli jen sledovali svůj dech. V duchu jsme asi 5 minut opakovali dokola mantru Óm Namó Sat, což znamená Uctívám pravdu Universa, (odříkáváním mantry zaměstnáme mysl a ta přestane vytvářet myšlenky) a pak už jen seděli v tichu, vnímali svůj dech, proudění vzduchu. Člověka to vede k sobě, ke klidu uvnitř, odkud můžeme zaslechnout svou vnitřní moudrost, spojit se svou podstatou a poznat i to, proč jsme tady. Když meditace skončila, vyzval nás ke sdílení našich zkušeností, jak se nám ztišení dařilo. Ne všichni z nás měli s meditacemi dřívější zkušenosti, a tak se prožitky různily. Je zřejmé, že tak jako všechno, i ona chce častější a pravidelné opakování. Je to ale cesta, jak získat kontrolu nad svou myslí, která by nás neměla ovládat; abychom to byli opravdu my sami, kdo rozhoduje.

A pak už jsme dostali praktický návod, jak se naučit mít se víc rád. Tady je oněch pět kroků.

1. Jedenkrát týdně udělejme nějaký čin laskavosti pro někoho druhého, jen tak pro radost, bez očekávání vrácení. Třeba se jen usmát, podržet dveře, pustit někoho sednout... "Dáváním dostávám," řekl nám, "když zasadím jedno semínko, sto jich dostanu zpátky."

2. Poznávat sám sebe a ocenit se. Napišme si seznam alespoň dvaceti našich kvalit, toho, co je na nás dobré, hezké. Každé ráno se pak postavme na několik minut před zrcadlo a pět z nich si o sobě opakujme. Říkejme si:"Jsem šťastná, jsem krásná, jsem radost..." a přidejme další, co na sobě oceňujeme. (Tady se projevilo propojení s Luisou Hay, s níž se pan Singh přátelil, a jejími knihami Miluj svůj život nebo Uzdrav své tělo.)

3. Pětkrát každý den zopakujme se zaměřením pozornosti na levou ruku: "Jsem, co jsem." Totéž pak pro pravou ruku. Jde o to, abychom s tímto vědomím propojili obě mozkové hemisféry, abychom byli schopni přijmout, že jsme v pořádku takoví, jací jsme, ve své jedinečnosti.

4. Naučme se projevovat vděčnost, děkujme za to, co máme, co hezkého vidíme, zažíváme. Začneme si tak více všímat toho dobrého v našich životech, posilovat to a přitahovat si to.

5. Zkusme každý týden udělat alespoň jednu věc jinak, než vždycky, nebo udělat něco, co jsme ještě nikdy neudělali, třeba jít do práce jinou ulicí, ochutnat nové jídlo, oslovit cizího člověka... Mohou to být maličkosti, ale klidně i velké, zásadní změny. Často totiž máme tendenci uzavírat se do stereotypů a jednat automaticky. Těmito, byť drobnými, změnami, narušíme zajeté koleje, v kterých jsme ustrnuli, zdi, kterými jsme se obehnali, abychom se chránili a zjednodušili si život, a začneme dělat věci vědomě, otevřeme se novým a třeba lepším možnostem.

Pokud vydržíme s těmito činnostmi šest měsíců, určitě se výrazně změní náš život k lepšímu. Začneme si být vědomi sami sebe, naučíme se ocenit se a dáme ve svém životě prostor radosti a lásce. Věřte mi, cítím to sama na sobě.

Často slýcháme, měj se rád, ale co to znamená?

Došla jsem postupně k následujícímu poznání. Sebeláska je vědomí, že: jako člověk jsem jedinečný a originální; jsem v pořádku i se svými chybami; mám právo na čas jen sám pro sebe, pro své zájmy a péči o své tělo i duši; mám právo na svůj názor; mám sílu a moc změnit všechno, co mi v životě nevyhovuje, trápí mě a zraňuje; za každých okolností se můžu svobodně rozhodovat a mám vždy možnost volby; mohu dělat vše, po čem toužím, beze strachu, co na to řeknou ostatní; svým rozhodnutím se nikdy nezavděčím všem a je to tak v pořádku; mám právo říkat "ne", kdykoli to tak cítím; ve své blízkosti nebudu tolerovat lidi, kteří mě nerespektují a mají tendenci znevažovat mou hodnotu; je důležité stanovit si své hranice a ty dodržovat; jsem stejně hodnotná jako všichni ostatní a má hodnota se zakládá na mé samotné existenci, nikoli na tom, co jsem dokázala nebo nedokázala.

Možná někdy o něčem z toho vyjmenovaného zapochybujeme, zapomeneme na to, ale je dobré si to připomínat. A já jsem vděčná za setkání s panem Amarji Singh Modi, který mi ukázal jednu z fungujících cest k sebelásce. Třeba to pomůže i někomu z vás. 

Přeji vám hodně štěstí na cestě k sobě, k šťastnému životu v radosti a lásce.